Webkamery

Loosovy interiéry

 

Logo Adolf Loos v Plzni

Dílo Adolfa Loose  v Plzni

Adolf Loos v Plzni působil celkem ve dvou obdobích mezi roky 1907 – 1910 a 1927 – 1932 a jeho klientelu tvořily především rodiny podnikatelů z prostředí plzeňských Židů. Ti bydleli v okolí dnešní Klatovské třídy – části města, která ve své době představovala lokalitu pro luxusní bydlení. Šlo o uzavřenou skupinu přátel, pro které Loosův design představoval určitou prestiž, navzájem si jeho práci doporučovali. Židovský původ majitelů plzeňských Lososových interiérů se na sklonku 30. let tragickým způsobem podepsal nejen na osudech rodin, ale i bytů, které musely opustit.  Některé byly adaptovány na úřady, jiné byly zdevastovány pozdějšími nájemci.  Teprve v posledních letech je dílo Adolfa Loose v Plzni rehabilitováno a postupně se uskutečňují rekonstrukce, které těmto unikátním interiérům vracejí jejich původní lesk.

Dnes se architektu Adolfu Loosovi v Plzni přičítá okolo 13 realizací a z tohoto počtu se jich dodnes zachovalo osm. Tři z nich jsou po částečné či úplné rekonstrukci a další v různém stupni poškození na svou opravu teprve čekají.  Na rozdíl od ostatních míst, kde Adolf Loos působil, v Plzni nikdy nezískal zakázku na projekt úplně nové budovy. Převážně se jednalo o adaptace bytů v běžných měšťanských domech, které se nijak nevymykaly obvyklé stavební úrovni. Nezasvěcený pozorovatel proto nemůže tušit, že se v několika těchto domech skrývají skutečné klenoty světové interiérové tvorby.

  • Byt Viléma a Gertrudy Krausových (Bendova 10)

Jeden z nejkrásnějších bytových interiérů v Plzni navrhl světoznámý architekt Adolf Loos pro potřeby inženýra Viléma Krause a jeho ženy Gertrudy mezi lety 1930 – 1931. Rodinu židovského původu postihl pohnutý osud. Vilém odešel v roce 1939 do Anglie, aby zde připravil nové zázemí pro rodinu. Jeho žena a děti však už nestačily emigrovat a zahynuly ve vyhlazovacích táborech.

Nejhodnotnější částí je salon s krbem propojený s jídelnou. Protilehlé zrcadlové stěny vytvářejí efekt nekonečného prostoru. Místnost je obložena zeleným mramorem Cipollino, strop tvoří desky z tmavého mahagonu. Celek působí až magickým dojmem. Zajímavě je vybavena také dochovaná ložnice s komfortně vybavenými vestavěnými skříněmi. 

  • Byt doktora Josefa Vogla (Klatovská 12)

Byt doktora Vogla navrhl Adolf Loos ve 20. letech 20. století v domě na Klatovské třídě 12. Dům původně  patřil rodině Emila Škody.  Jeden z bytů později obývala rodina průmyslníka Otto Becka, pro niž Loos navrhl zařízení bytu již v roce 1908.  Dcera Klára Becková se později stala Loosovou třetí manželkou.  Později získal byt lékař židovského původu Josef Vogl, pro nějž Adolf Loos znovu zařídil celý interiér i s ordinací.

Během nacistické okupace přešel dům do německé správy. Z  původního bytu doktora Vogla se zachovaly dvě místnosti  - salon s jídelnou s vestavěným nábytkem, dřevěnými obklady stěn či travertinovým obkladem jídelny. Místnosti jsou po rekonstrukci vybaveny přesnými replikami původního nábytku. 

  • Brummelův dům (Husova 58)

Přestavbu patrového domu a vybavení jeho interiéru projektoval Adolf Loos pro Jana a Janu Brummelovi na Husově třídě 58, realizace byla dokončena v roce 1929.  Budova přečkala jak masívní bombardování Škodovky na konci druhé světové války, tak snahy úřadů o zboření domu v 80. letech 20. století. Po válce byl dům navrácen členům rodiny.

V dubnu 2015 se po náročné rekonstrukci Brummelův dům otevřel veřejnosti.  Dům s částí původního mobiliáře patří k nejkrásnějším Loosovým realizacím v Plzni. Podíváte se hned do pěti pokojů někdejšího dvougeneračního apartmá

  • Dům Oskara a Jany Semlerových (Klatovská 110)

Ačkoliv nejslavnějším Loosovým prvkem uplatněným v mnoha jeho interiérech je tzv. Raumplan, v Plzni jej najdeme pouze v interiéru navrženém pro Oskara a Janu Semlerovi Loosovým žákem a spolupracovníkem Heinrichem Kulkou ve vilovém domě na Klatovské třídě 110. Raumplan spočívá v různém rozvrstvení výšek jednotlivých místností. Dům s interiérem nyní spravuje Západočeská galerie v Plzni, která plánuje po jeho zrestaurování zřídit uvnitř dokumentační centrum pro studium architektury 19. a 20. století v plzeňském regionu. Také tento interiér by měl být částečně zpřístupněn veřejnosti.

  • Byt Hugo Semlera (Klatovská 19)

V rozlehlém bytě podnikatele Huga Semlera v prvním patře jeho domu na Klatovské třídě 19 se do dnešních dní zachovala jídelna, salon a hudební salonek pocházející z období 1931 - 33.  Právě hudební salonek je prokazatelně Loosovou prací, další dvě místnosti byly vytvořeny v loosovském stylu. Během druhé světové války byl interiér využíván jako pracovna vojenského velitele města Plzně Georga von Majewskeho, který se zde po kapitulaci v květnu 1945 zastřelil. Po skončení války až do roku 1993 využívala dům včetně interiéru od Adolfa Loose armáda. Dům s interiéry od Adolfa Loose dosud čeká na zrestaurování a je veřejnosti nepřístupný.

  • Apartmán Richarda Hirsche (Plachého 6)

Jako první se mohli v Plzni bytem "od Loose" pyšnit manželé Martha a Wilhelm Hirschovi. Interiér jejich bytu v Plachého 6 navrhl v roce 1907.  Tento interiér již zanikl, ale ve stejném domě se ve 2. patře dodnes zachovaly fragmenty apartmánu, který  Adolf Loos navrhl v roce 1927 pro jejich syna Richarda. Jde o ložnici s vestavěnými skříněmi. Další zařízení bytu včetně obkladu stěn bylo z bytu odvezeno v 80. letech 20. století a dnes je součástí soukromé Galerie Adolfa Loose v Praze. Tento Loosův interiér je v současné době veřejnosti přístupný pouze při zvláštních příležitostech.

  • Dům Weinerových (náměstí Republiky 22)

Interiér je v soukromých rukou, veřejnosti nepřístupný.

  • Byt Lea a Gertrudy Brummelových (Klatovská 140)

Interiér je v soukromých rukou, veřejnosti nepřístupný.

Tradiční akce města Plzně

19.5. - 30.9.2017
Landscape
7.10. - 7.10.2017
Pilsner Fest