ÚvodO městěAktualityAktuality z městaVýstava v mázhauzu zve na Plzeň v kalendářích – svébytných záznamech času

Výstava v mázhauzu zve na Plzeň v kalendářích – svébytných záznamech času

Zahájení výstavy (fotografie: M. Pecuch)

Zahájení výstavy (fotografie: M. Pecuch)

Nový rok je jako nový začátek, k němuž se vážou ještě nepopsané stránky kalendářů. Je to období, kdy záleží jen na nás, čím listy papíru popíšeme, tedy jak naplníme čas našeho života. I takové úvahy vyvolává nová výstava v mázhauzu plzeňské radnice nazvaná Kalendáře historické i současné aneb Plzeň v kalendářích – svébytných záznamech času. V přízemní radnice na náměstí Republiky bude k vidění do 26. ledna 2023. Slavnostního zahájení se v pondělí 9. ledna zúčastnila radní města Plzně pro oblast kultury Eliška Bartáková.

„Náš dnešní kalendář je starý asi 400 let. Jeho historie však zasahuje do doby mnohem dávnější, a pátrání po prvních předchůdcích kalendáře nás dokonce zavádí až k samým počátkům civilizace. Lidé odjakživa hledali způsob, jak vymezit střídání dne i noci, běh Měsíce i změny ročních období. Název kalendář má původ v latinském slově Calendarium, což byla původně kniha pohledávek římských bankéřů. Kalendy byl pak název prvních dnů v měsíci. Tyto dny byly obvyklými termíny pro placení dluhů a úroků. Starořímský kalendář, který obsahoval přehled časové posloupnosti dnů, slavností a svátků a který byl v roce 46 před naším letopočtem upraven císařem Juliem Caesarem, převzalo v podstatě křesťanství s tím, že do něj zařadilo své svátky. S úpravou, kterou v 16. století provedl papež Řehoř XIII. (přikázal vypustit 10 dnů, které se nashromáždily jako odchylka od astronomické skutečnosti) se ve většině zemí užívá dodnes. Řehořova úprava byla u nás zavedena v době panování císaře Rudolfa II.,“ uvedla při zahájení výstavy radní Eliška Bartáková.

Zahájení výstavy (fotografie: M. Pecuch)

Expozici připravila Knihovna města Plzně, která už 30 let buduje sbírku kalendářů vytvořených plzeňskými autory či obsahujícími plzeňskou tématiku. Současně tato městská příspěvková organizace také výstavou připomíná loňské výročí 440 let od zavedení gregoriánského kalendáře, jenž přinesl rok s délkou 365 dní, tedy takový, jaký jej známe. Třetím motivem pro přípravu expozice bylo vloni uplynulých pětadvacet let od okamžiku, kdy Knihovna města Plzně vydala svůj první Kalendář plzeňský.

Ve fondu knihovny, a konkrétně regionálního fondu, se nachází přes 80 stolních i nástěnných regionálních kalendářů a v celé knihovně pak velké množství knih či knižních dokumentů s tématikou měření času, chronologie času, astronomie apod. Knihovníci se rozhodli vše skloubit a představit Plzeňanům nejen kalendáře, ale upozornit i na již zmíněný regionální fond. Ten slouží pouze k prezenčním výpůjčkám a nachází se v podzemních depozitářích, kdy se k němu čtenáři nedostanou ani v provozech knihovny pro veřejnost. „Je to škoda a výstavu tudíž chápeme jako možnost Plzeňanům tuto část fondu ukázat. Autorem celé výstavy je Stanislav Bukovský, plzeňský výtvarník a kurátor, který je plzeňské kulturní a výtvarné veřejnosti dobře znám a má za sebou řadu podobných akcí. Výběr a instalaci vystavovaných kalendářů knihovna tedy ponechala v jeho režii. Snažil se, aby byla zachovaná tematická sjednocenost jednotlivých panelů, ale současně i určitá pestrost celé výstavy. Na výstavě tedy uvidíme motivy z každodenního života, kultury, sportu, průmyslu, architektury, církevních památek, přírody a podobně. Jsou tu zastoupeny i různé výtvarné obory – malba, ilustrace, grafika, fotografie. Plzeň je tu k vidění nejen obecně jako instituce a místo, ale také prostřednictvím osobností, zejména rodáků, jejichž věhlas a renomé přesáhly místní hranice, případně byli svým životem a tvorbou s Plzní spjati. Jsou tu tedy k vidění např. cestovatel Miroslav Zikmund, fotograf a horolezec Vilém Heckel, fotograf Antonín Kratochvíl, keramik a výtvarník Antonín Lněnička, a další,“ přiblížila Markéta Skálová z Knihovny města Plzně.

„O prvenství první tištěné knihy již Plzeň přišla, ale údajně byl zde roku 1485 vydán první tištěný český kalendář. Jeho vydavatelem byl prý Mikuláš Štětina. V roce 1578 poprvé vyšel Kalendář historický Daniela Adama z Veleslavína a roku 1584 historický kalendář Prokopa Lupáče z Hlaváčova. Později v době národního obrození měly kalendáře význam pro osvětu českého národa, byť obsahovaly především čtení kratochvilná. Od dob Krameriových až do současnosti jsou vedle literárních kalendářů vydávány i kalendáře věnované různým oborům lidské činnosti, umění, vaření, zábavě a zájmům a také památkám, krajinám a městům. Výstava z fondu Knihovny města Plzně představuje ty novodobé kalendáře, jejichž ústředním motivem a prvořadou kráskou je právě město Plzeň,“ doplnila Jana Horáková z Knihovny města Plzně.

Text: Eva Barborková

Fotogalerie

Zveřejněno: 10. 1. 2023, Martin Pecuch

Tradiční akce města Plzně

Web Smetanovské dny se otevře v novém okně
2.3. - 6.4.2023
Smetanovské dny