ÚvodO městěAktualityAktuality z městaKateřina Šneberková má na starosti plzeňské hřbitovy

Kateřina Šneberková má na starosti plzeňské hřbitovy

Kateřina Šneberková (foto: M. Pecuch)

Kateřina Šneberková (foto: M. Pecuch)

Kateřina Šneberková stojí už rok v čele organizace, která spravuje městské hřbitovy a krematorium. Zaměstnankyní Správy hřbitovů a krematoria města Plzně se stala před více než deseti lety. „Když jsem nastupovala, ani ve snu mne nenapadlo, že bych měla tuto organizaci vést. Nabídka na místo ředitelky Správy hřbitovů a krematoria pro mě byla jako blesk z čistého nebe,“ prozradila.

Je něco, co vás od ledna minulého roku, kdy jste se stala ředitelkou, překvapilo?

Myslím, že ne. To, že jsem ve Správě hřbitovů a krematoria deset let pracovala, mně dalo čas se s ní docela podrobně a plynule seznámit.

Prozradíte nám, prosím, něco o organizaci, kterou vedete?

Kromě dvanáctihektarového Ústředního hřbitova v Doubravce spravujeme dalších deset hřbitovů v okrajových částech Plzně. Jsou to většinou malé, původně vesnické, hřbitovy. Nacházejí se například v Černicích, Radčicích, Radobyčicích, Božkově… Poměrně velká jsou však místa posledního odpočinku na hřbitově v Doudlevcích a v Bolevci. Vlastně kromě Mikulášského hřbitova a hřbitova Všech svatých na Roudné pečujeme o všechny plzeňské hřbitovy, což představuje řádově čtyřicet tisíc hrobových míst. Naše hlavní sídlo je na Ústředním hřbitově, kde je ředitelství, budova kartotéky a evidence hrobových míst. V areálu Ústředního hřbitova je vysvěcená kaple sv. Václava určená především pro církevní pohřby. Pak se tu nachází budova krematoria se dvěma kremačními pecemi a budova velké obřadní síně. Máme i vlastní pohřební službu, včetně nabídky funerálního zboží, což se mezi Plzeňany asi zatím ví docela málo.

Kateřina Šneberková (foto: M. Pecuch)

Kolik pohřbů se u vás ročně koná?

Zhruba tři tisíce. Většina z nich jsou kremace. Pohřbů do země jsou řádově jen desítky, ale jejich počet v poslední době mírně stoupá.

Dá se říci, že i v pohřebnictví existují trendy?

Ano. My je sledujeme a snažíme se vyjít klientům vstříc, ať již jako správci hřbitovů, tak i jako provozovatelé pohřební služby. Právě v oblasti nabídky obřadů chystáme jednu novinku, o niž je v poslední době docela zájem. Zatím ale nechci více prozrazovat. Jinak mohu upozornit například na to, že na Ústředním hřbitově máme takzvaný lesní hřbitov, kde jsou hrobová místa vytvořená formou žulových desek zasazených na úrovni terénu. Tento hřbitov je téměř bezúdržbový. Klienti si vyberou místo, koupí si žulovou desku a na ni si nechají vyrýt nápis. Máme i několik rozptylových louček. Několik jich je v areálu Ústředního hřbitova, další jsme vybudovali v Bolevci a nově i na hřbitově v Doudlevcích. A připravujeme otevření nového typu pohřebiště na Ústředním hřbitově. Půjde o takzvané pohřebiště ke kořenům, které bude součástí lesního hřbitova. Lidé si vyberou strom a k jeho kořenům se uloží zpopelněné ostatky zesnulého.

Centrální hřbitov města Plzně

Stačí kapacita plzeňských hřbitovů?

Stačí. Ústřední hřbitov má pozemky, na něž se může rozšiřovat. Teď jsme se pustili do úprav jednotlivých oddělení v nejstarší části Ústředního hřbitova. Mimo jiné také zjišťujeme, které hroby jsou volné. Hodně lidí má zájem právě o možnost pohřbít své blízké ve starších částech Ústředního hřbitova. Když o to někdo požádá, vždycky v evidenci dohledáváme, zda je v místě, které by si klient přál, volný hrob. Před několika lety jsme zřídili takzvanou popelovou komoru, jejíž dominantou je žulový blok ve tvaru hradu Radyně. Tato popelová komora je určena pro vsyp zpopelněných ostatků.

Některé staré hrobky a pomníky však dotvářejí atmosféru Ústředního hřbitova. Ty také rušíte, když se k nim nikdo nehlásí?

Ne. Většinou se jedná o hrobová místa a hrobky, které jejich původní majitelé tzv. vyplatili na dobu trvání hřbitova, případně na 100 let. Pokud u těchto hrobových míst neznáme majitele, o tato místa pečujeme a provádíme na nich pravidelnou údržbu. K Ústřednímu hřbitovu neodmyslitelně patří arkády, v nichž jsou umístěny hrobky většinou s cennou sochařskou výzdobou. Do budoucna počítáme s jejich rekonstrukcí, která bude finančně velmi nákladná.

Centrální hřbitov města Plzně

Staráte se i o čestné hroby města Plzně.

Ano. Je jich pět desítek, skoro všechny jsou na Ústředním hřbitově. Každý rok jich několik přibude. Loni to byl například hrob básníka Josefa Hrubého a vědce Emanuela Makrlíka. Město se prostřednictvím naší správy o tyto hroby stará. Ve výročí úmrtí i na Dušičky na ně pokládáme květiny. Máme také několik památníků obětem válek Ty také udržujeme a staráme se o jejich květinovou výzdobu.

Centrální hřbitov města Plzně

Jsou některé hroby zajímavými uměleckými díly?

Například hned vedle kaple sv. Václava je čestný hrob plzeňského rodáka Ladislava Sutnara a jeho náhrobek vytvořil doc. M.A. Petr Vogel. Náhrobek na čestném hrobě loutkáře Josefa Skupy je zase dílem známého plzeňského rodáka Jiřího Trnky, jenž má u nás také čestný hrob. Několik pomníků a náhrobků navrhl architekt Hanuš Zápal, například pro národopisce Ladislava Lábka nebo pro purkmistra Václava Petáka či pro spisovatele Karla Klostermanna a další. Po celém hřbitově se pak nacházejí velmi honosné hrobky.

Jsou hřbitovy i relaxační zónou?

Jsou zónou klidu a někteří návštěvníci na ně proto chodí. Ústřední hřbitov je veden jako významný krajinný prvek a my se o něj staráme jako o park. Spolu s dendrology a botaniky konzultujeme péči o přestárlé stromy a provádíme výsadbu nových.

Centrální hřbitov města Plzně

Na co se ti, kdo na hřbitov přijdou za svými blízkými zesnulými, mohou spolehnout?

Snažíme se našim klientům vyjít vstříc po celý rok. Například po celé zimní období máme Ústřední hřbitov otevřený do 20 hodin, v létě ještě o hodinu déle. Lidem s hendikepem nebo velmi starým občanům povolujeme autem vjezd až do areálu Ústředního hřbitova. Ostatní mohou parkovat ve Hřbitovní ulici, dále pak u spodního vchodu hřbitova nebo přes ulici u Tesca, odkud se k nám bezpečně dostanou podchodem. U ostatních hřbitovů jsou také parkovací místa. Je ale pravda, že třeba na Dušičky mohou být místa obsazená. U většiny hřbitovů má zastávku městská hromadná doprava. Jsou ale hřbitovy, jako například v Černicích nebo v Božkově, kam MHD nezajíždí. Naše hřbitovy jsou také stále vybavené kontejnery na odpad a mají síť vodovodních rozvodů, popřípadě jsou na nich zřízeny studny. Vodu však po Dušičkách na zimu vypínáme, aby nezamrzla a nepopraskalo potrubí.

Centrální hřbitov města Plzně

Ústřední hřbitov v Plzni:

  • První hroby byly na plzeňském hřbitově „U Václava“ zřízeny v roce 1901.
  • V květnu 1926 zde začalo sloužit nové krematorium postavené podle návrhu tehdejšího městského architekta Hanuše Zápala. V těsné blízkosti nové budovy vznikl urnový háj a také kolumbárium v Čechách v té době nejrozměrnější.
  • V roce 2008 bylo dokončeno nové kolumbárium, které je díky své délce nejdelším kolumbáriem v České republice. Do jednoho tisíce výklenků je zde možné uložit až čtyři tisíce uren.

Text: Hana Josefová


Zveřejněno: 21. 1. 2021, Martin Pecuch

Tradiční akce města Plzně


COVID-19

Informace o aktuálních opatřeních
Informace o očkování