Historie Archivu města Plzně
Plzeň (Nová Plzeň - přibližně prvních 200 let existence maskulinum) byla založena kolem roku 1295 (nezachovala se zakládací listina, doba vzniku města byla časově vymezena lety 1292-1298, dříve kronikáři, např. Martin Hruška, směšovali zprávy o Staré i Nové Plzni; dnes se uvádí, že nešlo o nové založení, ale o přenesení městského jádra ze Starého Plzně – nyní obec Starý Plzenec – podhradí knížecího hradu, které přestalo vyhovovat geografickým, populačním, obchodním a fortifikačním požadavkům kladeným na královská města asi 8 km severozápadním směrem po proudu řeky Úslavy) a byla vždy centrem západních Čech. Z toho lze vyvozovat i význam městského archivu a jeho vývoj můžeme rozdělit celkem na čtyři období:
1. doba nejstarší, kdy archiv byl pečlivě opatrován, neboť byl zárukou různých městských práv (časově lze toto období vymezit dobou od založení města až do konce 18., respektive počátku 19. století), text zde
2. doba úpadku: je to období 19. století až do založení městského historického muzea v r. 1879, text zde
3. doba, kdy archiv byl spojen s historickým muzeem jako jeho oddělení (1879-1948), text zde
4. doba od zřízení archivu (od r. 1948) jako organizační součásti Národního výboru města Plzně (RNV, ONV, MNV statutárního města Plzně, ÚNV, JNV, MěNV) do současnosti (po r. 1990 Úřadu města Plzně-nyní Magistrátu města Plzně), text zde
Galerie městských archivářů
Martin Hruška (1869 - 1871) |
Josef Strnad (1879 - 1907) |
PhDr. Fridolín Macháček (1907 - 1941) |
PhDr. Miloslav Bělohlávek (1. 7. 1948 - 30. 4. 1984) |
PhDr. ing. Ivan Martinovský (1. 5. 1984 - 30. 6. 1997) |
PhDr. Jaroslav Douša (1. 7. 1997 - dosud) |









