Fondy Archivu města Plzně
Plzeň byla založena roku 1295 a byla vždy centrem západních Čech. Archiv města Plzně byl od středověku uložen na městské radnici, od r. 1878 byl součástí zdejšího muzea, v r. 1948 se od muzea osamostatnil. Jeho hodnota je dána významem Plzně, která byla ve své existenci většinou druhým až třetím největším městem v Čechách (tzn. v Čechách bez Moravy a Slezska).
V Archivu města Plzně jsou trvale uchovány doklady z činnosti městské správy, dále správy okresu Plzeň, dokumenty správy finanční, justiční, statistické, školské a církevní, písemnosti cechů, živnostenských společenstev, průmyslových podniků, družstev, hospodářských spolků a organizací. V archivu jsou rovnoměrně zastoupeny starší i novější archiválie (z posledně jmenovaných jde také o doklady spořitelen, městských podniků, nejrůznějších spolků a konečně také obcí, postupně připojovaných k Plzni).
V rozsáhlé skupině písemností osobních fondů tzv. „pozůstalostí" jsou vedle rukopisů literární povahy (od 15. století) doklady o činnosti řady spisovatelů, literárních kritiků a teoretiků, např. Ignáce a Jaroslava Schiebla, Karla Klostermanna, Bohumila Polana, ale i Spolku přátel vědy a literatury české v Plzni. K divadelní historii zde kromě dokumentace plzeňského divadla nalézáme fondy Josefa Kajetána Tyla, Vendelína Budila, Josefa Skupy, rodiny Kreuzmannů a dalších herců. K dějinám výtvarného umění lze čerpat informace z písemností Jiřího Trnky, Josefa Hodka, Josefa a Huga Boettingerových, historika umění Jaromíra Kováře a dalších. K dějinám hudby nalézáme mnoho informací v rozsáhlé sbírce hudebnin a také v písemnostech řady skladatelů a interpretů, např. Antonína Devátého, Bohdana Gsöllhofera, Stanislava Sudy a organizátorů hudebního života Václava Císaře a Antonína Špeldy. Část osobních pozůstalostí má velký význam pro dějiny vědy a techniky (písemnosti plzeňských archivářů a historiků Martina Hrušky, Josefa Strnada a Fridolína Macháčka, elektrotechnika Františka Křižíka, anglisty Viléma Mathesia, stavitelů Műllera a Kapsy, arabistky Marie Tauerové a dalších).
Využívanou součástí archivu jsou i sbírky literárních rukopisů, novin, časopisů, fotografií, negativů, filmů, magnetofonových pásků, map, plánů, pečetidel, diapozitivů, mikrofilmů a gramodesek. Důležitá je i sbírka opisů dokumentů z jiných archivů. Druhou část sbírek tvoří tematické dokumenty (například sbírka dokladů o protinacistickém odboji v letech 1939 - 1945).
Součástí archivu je i tematicky široce založená knihovna, v níž jsou především shromážděny publikace z dějin města, Západočeského kraje, základní archivní literatura a různé slovníky, publikace k dějinám českého státu a měst i k historii dalších zemí, dále díla z dějin umění, literatury a dalších oborů z Čech i ze zahraničí. Jsou zde i zvláštní oddělení knihovny Skupovy, Polanovy, J. Fr. Hrušky aj., které byly získány spolu s osobními pozůstalostmi. Částí knihovny jsou například i publikace k dějinám 1. a 2. světové války a také řada kalendářů politických stran, poučných, zábavných i humoristických.
Archiv města Plzně vydává a expeduje od roku 1958 historický sborník Minulostí západočeského kraje (v letech 1958 -1960 neslo toto periodikum název Minulostí Plzně a Plzeňska). Pro všechny badatele je nezbytný "průvodce" (tiskem vydal M. Bělohlávek, 1. vydání - 1954, 2. vydání -1987) s popisem obsahu archivu. Archiv města Plzně vydal a expeduje i další publikace (v závorce uveden rok vydání): Ad. Zeman: "Hospodářská a sociální skladba Plzně na počátku 18. století" [1955], M. Bělohlávek: "Kniha počtů města Plzně" [1957], M. Bělohlávek: "Archiv města Plzně (inventář listin z let 1293 -1879) [1976], Kolektiv: "Plzeň 1945 - 1970" [1971], Karel Klostermann: "Dopisy Bettyně" (vydali I. Martinovský a Kr. Kaiserová) [1995].
Přehled archivních fondů a sbírek je též umístěn na webu Ministerstva vnitra ČR:
