Západní okruh

Základní informace

Tyto stránky byly vytvořeny městem Plzeň proto, aby poskytovala souhrnné a aktuální informace o stavbě Městského (západního) okruhu.

Na tuto prioritní dopravní stavbu na území města Plzně je kladen zvláštní důraz, proto byl pro zrychlení majetkoprávní přípravy stavby přijat orgány města Plzně tj. Radou a Zastupitelstvem města Plzně, speciální „nadstandardní“ přístup k výkupům a dalším majetkovým úkonům potřebným pro rychlou přípravu. Stránka vás seznámí s postupem výkupů, s historií přípravy a možným dalším vývojem stavby. Vlastníkům, kteří mají své nemovitosti v blízkosti trasy okruhu nebo jsou přímo budoucí stavbou dotčeni, pak poskytne i další podrobné informace pro jejich jednání s úřady Magistrátu města Plzně.

Protože na realizaci stavby spolupracuje více subjektů, a to nejen ze strany města Plzně, ale také ze strany Plzeňského kraje, budou na této stránce prezentovány informace všech zúčastněných složek včetně kontaktů, kam se lze obracet s dotazy či problémy.

ZÁPADNÍ OKRUH „Domažlická – Karlovarská v Plzni“

Plzeň byla vždy významným centrem výroby a obchodu s velkým regionálním vlivem. Hospodářský význam a výhodná poloha ji předurčily stát se po Praze též druhou nejvýznamnější křižovatkou dálkových cest v Čechách. Tyto dálkové trasy, protínající se v podobě tereziánských silnic ve středu města, předznamenaly i výrazně radiální charakter komunikačního systému města.

Na tuto nepříznivou skutečnost se snažily reagovat již předválečné regulační plány i návrhy poválečného rozvoje města návrhem městského komunikačního okruhu. Pro náročnost okružních tras, které musí překonávat údolí plzeňských řek, železniční trati i jiné bariéry, se však podařilo realizovat v minulosti jen krátké, vzájemně nepropojené úseky.

Příprava západní části městského okruhu, propojujícího Bory, Skvrňany, Křimice, Radčice a Severní předměstí přinese první funkčně ucelenou část městského okruhu. Jeho trasa dopravně spojuje největší městská sídliště na Severním předměstí (cca 50 tisíc obyvatel) s nejrozsáhlejší průmyslovou zónou města Borská pole. Jeho realizace bude po výstavbě mostu gen. Pattona v sedmdesátých letech minulého století, dalším novým propojením sever – jih. Další propojení sever - jih, tentokrát na východní straně městského okruhu v úseku Plaská – Na Roudné – Chrástecká intenzivně připravuje ŘSD pro novou trasu silnice I/20. Jeho první etapa s novým mostem přes řeku Mži by měla být zahájena v nejbližších letech. Bezprostřední vliv na možnosti zklidnění přetížené Klatovské třídy bude mít realizace dalšího propojení vedeného při jihozápadním okraji centrální oblasti v úseku Sukova – Klatovská.

Zatížení západního okruhu v cílovém stavu (rok 2020) bylo vypočítáno na 15 - 20 tis. vozidel za 24 hodin v obou směrech s tím, že největší zatížení má být mezi Chebskou ul. a odbočkou tzv. jižní větve na Vinice a to až 20 tis. vozidel za den. Úbytky se nejvíce projeví na Vejprnické, Křimické a Domažlické ulici, kde by mohlo dojít k poklesu řádově o 40-50% dnešního počtu automobilů.

Vývoj přípravy západního okruhu

Městský okruh jako jeden z hlavních článků komunikačního systému potvrdila v roce 1993 zpracovaná Revize komunikační sítě města Plzně, která se stala podkladem pro zpracování Územního plánu města Plzně schváleného Zastupitelstvem města Plzně v roce 1995. Schválením územního plánu získal městský okruh územní ochranu trasy a byl zařazen mezi veřejně prospěšné stavby.

V roce 1996 byla zpracována technická studie okruhu v úseku Domažlická – Chebská - Studentská, která byla v roce 1998 doplněna o návrh etapy s polovičním dvoupruhovým uspořádáním. Toto technické řešení se stalo podkladem pro další investiční přípravu stavby.

V roce 1999 získal městský okruh z hlediska vlivu na životní prostředí kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí České republiky. Bezprostředně po získání kladného posudku MŽP ČR započala projektová a investiční příprava staveb. Trasa okruhu byla rozdělena do tří etap.

Příprava stavby byla zahájena etapou Domažlická – Vejprnická, tzv. nultá etapa. Dokumentace pro územní rozhodnutí na tuto stavbu byla zpracována již v roce 2003. Bohužel náročnost majetkového řešení, při níž muselo město i vyvlastnit některé pozemky, celkovou dobu přípravy značně prodloužilo, a tak stavba byla zahájena až v roce 2008. Bez ohledu na komplikovaný průběh přípravy první části byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí na další úsek zakončený na Chebské ulici, tzv. první etapa. V současné době probíhá majetková příprava stavby. Náročnou úlohou, která si vyžádala i změny územního plánu, bylo řešení napojení Radčic na městský okruh. Toto napojení již patří do druhé etapy tj. Chebská – Karlovarská). Rada města odmítla návrh obsažený v původní DÚR a přijala až řešení zpracované samostatnou studií v roce 2008. Výsledné řešení napojení Radčic se v současné době zapracovává do aktualizovaného znění dokumentace pro územní rozhodnutí.

Aktuální stav záborů naleznete v interaktivní mapové aplikaci http://mapy.plzen.eu/zabory (návod jak tuto aplikaci ovládat je umístěný v úvodu této stránky).

Popis akce

Jedná se o novostavbu komunikace, propojující silnici I/26 Domažlická a silnici 1/20 Karlovarská, navržené v dvoupruhovém uspořádání (v každém směru jeden jízdní pruh) kategorie MS 9/80 s minimální šířkou jízdního pruhu 3,5 m. Celková délka okruhu je 5,9 km a vyžádá si úpravy nebo výstavbu přibližně 6 km dalších přilehlých komunikací. Souběžně s celým okruhem budou vybudovány nové cyklostezky a budou také upraveny nebo vybudovány nové biokoridory.

Kliknutím na náhled se v novém okně zobrazí přehled celé investiční akce.

Obytná území a komerční zóny   Výrobní území   Městský okruh - západní část

Akce je vzhledem ke své náročnosti rozdělena na části či etapy:
- část Domažlická – Křimická tzv. I. etapa délky 2,6 km s předpokládaným investičním nákladem 930 mil. Kč.
- část Křimická – Karlovarská tzv. II. etapa délky 3,3 km s předpokládaným nákladem 2,3 miliardy Kč.

Dělícím prvkem je napojení na silnici II/605 Plzeň – Křimice, umožňující každé z obou částí smysluplné uvedení do provozu. Každá část je připravována samostatně a je v různém stadiu. Přípravu této akce zajišťuje město Plzeň prostřednictvím Odboru investic Magistrátu města Plzně po stránce technické a Odboru nabývání majetku (původně majetkový odbor) po stránce získávání potřebných vlastnických vztahů k zasaženým nemovitostem.

Oběma výše uvedeným částem předchází tzv.„Nultá etapa“ Městský okruh Domažlická – Vejprnická.

Vedle této komunikace bude vybudováno i množství dalších objektů např. inženýrské sítě, odvodnění včetně odlučovačů ropných látek, čistírna odpadních vod pro firmu ČETRANS a.s. nahrazující stávající čistírnu, která musí být zdemolována. V neposlední řadě pak dojde k sanaci základů železničního viaduktu. Náklady na tuto akci jsou plně hrazeny z rozpočtu města Plzně a jsou vyčísleny řádově na 170 mil. Kč, přičemž v této částce nejsou zahrnuty finanční prostředky určené na výkupy pozemků.

Realizace stavby probíhá od 1.10. 2008 a provádí ji SSŽ a.s. Praha.
Termín dokončení stavby je 31.12. 2009 a termín dokončení vegetačních úprav pak do 30.4. 2010.