Osobnosti
Václav II. (1271 - 1305)
Český král z rodu Přemyslovců, zakladatel města Nová Plzeň (r. 1295)
Václav Koranda (asi 1424 - 1519)
Radikální husitský kazatel působící několik let v Plzni. V r. 1420 odešel do Tábora.
Jan Žižka (asi 1360 - 1424)
Po příchodu do Plzně r. 1419 zde začal budovat pevnost (Město slunce). Po obléhání císařskými vojsky a odporu Plzeňanů odešel v r. 1420 z města. Později se pokoušel město znovu dobýt, ale neúspěšně.
Giovanni de Statia ( v Plzni 1554 - 1596)
Renesanční architekt a stavitel, významný představitel první vlny italských přistěhovalců. - kameníků a stavitelů. Projektoval a postavil plzeňskou radnici.
 | Rudolf II. (1552 - 1612) Císař římsko-německý, král český. Několikrát pobýval v Plzni, naposled v letech 1599 - 1600 na útěku před morem v Praze. Po dobu jeho pobytu se stala Plzeň hlavním městem celé říše. |
Peter Ernest Mansfeld (1580 - 1626)
Obléhal Plzeň v čele stavovských vojsk a v listopadu 1618 ji dobyl. Pád Plzně lze tak pokládat za počátek 30-leté války v Evropě.
 | Albrecht z Valdštejna (1583 - 1634) Český šlechtic a vojevůdce, v Plzni bydlel od prosince 1633 do února 1634 před osudným odjezdem do Chebu. |
Martin Kopecký (1777 - 1854)
Purkmistrem města v letech 1828 - 1850, postaral se o významné stavební reformy ve městě, mimo jiné odstranění hradeb a vybudování sadů na jejich místě. Pomník v Kopeckého sadech a u Lochotínského pavilonu.
Josef Vojtěch Sedláček(1785 - 1836)
Vlastenec a spisovatel, pamětní deska v ul. Bedřicha Smetany 14.
Josef František Smetana (1801 -1861)
Do Plzně přišel v r. 1831. Profesor na filozofickém ústavu, autor první české návodové knihy o astronomii a fyzice. Strýc skladatele B. Smetany. Pochován na Mikulášském hřbitově. Pomník ve Smetanových sadech.
 | Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856) V Plzni poprvé r.1829 s kočovnou divadelní společností, naposled 1856, kdy zde zemřel. Významný český prozaik, dramatik a novinář. Je pohřben na Mikulášském hřbitově. Pomník v Lochotínském parku a u Velkého divadla ve Smetanových sadech, pamětní deska v Prešovské 3. |
 | Bedřich Smetana (1824 - 1884) Přední český hudební skladatel. Studoval v Plzni na gymnáziu v letech 1840 - 1843. V Plzni složil i několik skladeb. Socha ve Smetanových sadech, pamětní deska na budově Státní vědecké knihovny. |
 | Mikoláš Aleš (1852 - 1913) Přední český malíř, přítel plzeňského architekta R. Štecha. Pro některé jeho domy kreslil kartony pro sgrafitovou výzdobu. Část kartonů zachována ve sbírkách Západočeské galerie. |
 | Emil Škoda (1839 - 1900) Zakladatel Škodových závodů, nejvýznamnější zbrojovky Rakousko - Uherska a později nejvýznamnějšího strojírenského podniku Československa. Pohřben na Mikulášském hřbitově. J. Škoda, jeho strýc a mecenáš, lékař a profesor ve Vídni, má pamětní desku na Vodárenské věži v Pražské ulici. |
František Křižík (1847 - 1941)
Rodák z Plánice na Klatovsku. Vynikající český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel. Své první výzkumy prováděl v Plzni (vynález obloukové lampy). Založil elektrotechnickou továrnu v Doudlevcích (později Škoda - Elektrotechnické závody Doudlevce). Pomník v Křižíkových sadech.
Karel Klostermann (1848 - 1923)
Významný český spisovatel, v letech 1877 - 1908 učil na německé reálce v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově.
 | Rudolf Štech (1858 - 1908) Architekt a stavitel, autor mnoha veřejných budov v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově. |
Ladislav Lábek (1882 - 1970)
Historik, zakladatel Národopisného muzea v Plzni. Pamětní deska na Chotěšovském domě, nám. Republiky 1.
 | Josef Beran (1888 - 1969) Plzeňský rodák, bohoslovecká studia v Římě. Vězněn nacisty, v roce 1946 jmenován pražským arcibiskupem. V letech 1949 - 1965 znovu internován. V r. 1965 donucen opustit vlast a v Římě jmenován kardinálem. |
 | Josef Skupa (1892 - 1957) Významný loutkář, tvůrce postav Spejbla (1919) a Hurvínka (1926). Pohřben na Ústředním hřbitově, pamětní deska v Prokopově 1. |
 | Jiří Trnka (1912 - 1969) Rodák z Plzně. Významný český malíř, ilustrátor, loutkář a režisér. Pohřben na Ústředním hřbitově. |
